Dvě medaile a nyní útok na Ligu mistrů. Viktor Cvek hodnotí vydařenou sezonu

Viktore, když se ohlédneme za uplynulou sezonou, dá se říct, že byla zalitá sluncem? Po dvou medailově chudších letech máte v kapse dva cenné kovy a ten ligový má vzhledem k průběhu roku obrovskou hodnotu.
Určitě se dá sezona nazvat jako vydařená a úspěšná. Měli jsme sice jeden nesplněný cíl, takovou tu pomyslnou třešničku na dortu, kdy se nám nepodařilo postoupit mezi nejlepších osm týmů v ENBL. Nicméně všechno bylo vynahrazeno dvěma medailemi v domácích soutěžích. Zejména ta ligová se přitom nerodila vůbec lehce. Všichni víme, jak složitý rok to byl, ať už kvůli zraněním, nebo výkyvům formy. Konec ale tým, realizační štáb i hráči zvládli perfektně a bronzová medaile je naprosto zasloužená.

Máte za sebou rok a kousek v čele představenstva BK Opava. Můžeme říci, že byl velmi úspěšný...
Jak jsem již uvedl výše, sezonu můžeme určitě hodnotit pozitivně, a to nejen co se týče sportovní stránky, ale také v rámci fungování klubu jako takového. Ligová medaile je odměnou pro lidi, kteří jsou v klubu zapojeni na každodenní bázi a starají se o to, aby vše fungovalo tak, jak má. Ať už je to realizační tým, hráči, ale i všichni lidé na hale. Každý z nich má na tomto úspěchu svůj podíl, medaile patří také jim, stejně tak našim famózním fanouškům.

Kdy vám bylo během sezony nejhůře? Nastala chvíle, kdy jste si řekl, že by to mohl být průser?
Všichni víme, že přelom roku nebyl ideální. Pamatuju si to ještě z dob, kdy jsem sám hrával. V lednu na nás v Opavě prostě vždycky přišel nějaký útlum formy. Tentokrát byl ale bohužel o něco delší. Zranil se nám náš první rozehrávač Radovan Kouřil, takže nebyla situace vůbec růžová. Naštěstí se Davidu Zachovi opět podařilo tým vhodně doplnit. Vzpruhou byla pohárová medaile. Musely se sice měnit role hráčů na palubovce, ale kluci měli čas si na to zvyknout a přizpůsobit se. Všechno směřovali k play-off a tam, jak se říká, doručili výsledek.

Jak jste prožíval sérii o bronz proti Brnu?
Musím se přiznat, že po dlouhé době jsem basket sledoval opravdu čistě jako fanoušek. Zejména ten třetí zápas mě naprosto strhnul emocemi. To utkání bylo vlastně věrným obrazem celé naší sezony, jako na houpačce. Když jsme prohrávali o 16 bodů, vypadalo to, že skončíme bez medaile. Jenže koncovka zápasu byla stejná jako celé naše play-off. Kluci to neuvěřitelně nakopli. Kapitán Jakub Šiřina oprášil svůj starý batoh, naložil tým na záda a dotáhl ho tam, kam patří. U toho zrodu obratu byl s ním i Isaiah Gray, oba ten tým skvěle nastartovali.

Fanoušky samozřejmě zajímá, co bude dál. Víme už, že v týmu skončil Franta Váňa. Jak to vypadá s dalšími hráčskými změnami?
Ano, odchod Franty Váni je hotová věc. Řešíme budoucnost zahraničních hráčů, kdy máme eminentní zájem, aby zůstal Clevon Brown. U Wesleyho a Isaiaha to aktuálně nevypadá, že by pokračovali, proto samozřejmě intenzivně pracujeme na posílení kádru. Chceme mít tým poskládaný co nejdříve, aby se kluci mohli hned od začátku zapojit do společné přípravy. Budeme hrát v pohárové Evropě. Vedení klubu i realizační tým jsou nastaveni tak, že tímto úspěchem nic nekončí, naopak spíše začíná.

Zmínil jste účast v pohárové Evropě. Proslýchá se, že Opava má políčeno na velmi zajímavou soutěž…
Můžu potvrdit, že jsme podali přihlášku do kvalifikace o Ligu mistrů. Teď je to na vedení soutěže, které rozhodne na základě koeficientu, zda nám tu možnost vůbec dá. Pokud by to nevyšlo, či bychom v kvalifikaci neuspěli, měli bychom hrát FIBA Europe Cup.

To je pro klub další jasný posun vpřed a návrat na pozice, o kterých jsi vždycky mluvil.
Určitě. Opava na tyto pozice patří. Naše hala má sice už nějaký věk, ale pořád je to fakticky jediná hala v republice postavená ryze pro míčové sporty, která i dnes, byť s přimhouřením oka, splňuje přísná kritéria pro Ligu mistrů. Byla by obrovská škoda evropské poháry v Opavě nehrát.

Na závěr se podívejme na mládež. Týmy U19 a U17 měly původně hrát o záchranu, ale nakonec se probojovaly do play-off. Skvělý úspěch zaznamenal také tým Radovana Filipa a Michala Ihringa, kterému sice nevyšlo podle představ mistrovství republiky, ale stále bojuje v CEYBLu. Jak hodnotíš mládežnickou základnu?
Je to přesně tak, byť jsem přesvědčený, že potenciál mládeže v Opavě je mnohem vyšší. Mužský A-tým je samozřejmě naší výkladní skříní, ale do budoucna se musíme opírat právě o mládež. Naše mládežnické týmy musí fungovat a pracovat tak, aby se jejich hráči mohli postupně začleňovat do ligového kádru nebo alespoň do tréninkového procesu s áčkem.

Během sezony se občas objevovaly hlasy kritizující, že mladí nedostávají tolik prostoru, kolik se slibovalo. Co vy na to?
Slýchával jsem to, ale znovu opakuji to, co říkám vždycky: mladý hráč nebude hrát jenom proto, že je mladý, šanci si musí zasloužit také svou prací a přístupem. Mladí kluci šanci dostávali a dostávají, jsou zapojeni do tréninků s A-týmem, a pokud si svými výkony řeknou o minuty na palubovce, dostanou je.

Naším cílem je, aby se mladí hráči na áčko postupně nabalovali a bylo jich v rotaci víc a víc. V naší mládeži vidíme talenty s potenciálem pro ligový basketbal a věříme, že se nám podaří, aby ještě více výkonnostně vyskočili. Přesně to je směr, kterým chcete jít, vlastní talenty si tady vychovat, vypiplat a úspěšně je zapojit do nejvyšší soutěže.