Jirka Štěpánek hodnotí sezonu pozitivně: Kluci pracovali dobře, říká mladý kouč

Jirko, jak vidíš právě skončenou sezonu?
S letošní sezonou jsem spokojený. Splnili jsme to nejdůležitější, což bylo udržení extraligy pro další rok. Navíc jsem se snažil kluky rozvíjet individuálně a předat jim další stavební kameny, na kterých mohou stavět. Postupem času to každý z nich pochopil a myslím si, že si ze sezony odnesl viditelné zlepšení v každém směru.

Dalo se ze seony vytěžit ještě více?
Otázka, zda se dalo vytěžit více, je poměrně těžká. Byli jsme pouze tři body od historického postupu do play-off v rámci kategorie U17 v našem klubu. Na druhou stranu jsme po většinu sezony platili za outsidery. Samozřejmě mě mrzí, že to nakonec nevyšlo, ale už jen to, že jsme se do tohoto bodu dostali, beru jako velké pozitivum.

Co se podle tebe povedlo a co naopak ne?
Vzhledem k tomu, že to byla má první sezona v roli kouče U17, tak zpětně hodnotím začátek soutěže jako méně povedený. Hodně jsem se toho časem naučil a nyní bych asi start sezony pojal úplně jinak. Možná bychom pak některý z vyrovnaných zápasů z počátku dokázali urvat ve svůj prospěch, ale třeba také ne. Co se však určitě povedlo, je fakt, že hodně kluků najelo na vlnu toho, co basketbal skutečně obnáší, a začali k němu tak přistupovat. Kvalita tréninků se postupem času určitě zlepšovala, ačkoli bych si to občas představoval ještě o něco lepší. Samozřejmě výhra v Nymburce v prvním zápase play-in pro nás byla velkou odměnou za vykonanou práci.

Kteří kluci tě nejvíce překvapili?
Nemůžu říct, že by mě překvapil jen jeden konkrétní hráč, protože tím bych křivdil všem ostatním. Určitě chci ale pochválit mladší kluky ročníku 2010, kteří se zpočátku trochu hledali. Byla to pro ně velká změna, což je pochopitelné, ale většina z nich nakonec našla svou roli a hodně se zlepšila. Vyzdvihl bych Mariana Skálu, který si při svém příchodu možná myslel, že má vyhráno, ale během sezony velmi zapracoval na svém přístupu, za což mu náleží pochvala.

Velmi chytrým basketbalistou je Adam Bielik, který za sezonu udělal obrovský progres. V neposlední řadě musím zmínit Vojtu Gronského. Z počátku jsme sice trochu bojovali s jeho tvrdou hlavou, ale ke konci jsem vnímal, že pochopil moji filosofii a začal mi s týmem skutečně pomáhat. Toho si u takových hráčů velmi cením.

Jak velkou obměnu čeká kádr týmu?
Kluci ročníku 2009 nastupují do kategorie U19, takže v rámci týmu odcházejí momentální lídři na palubovce, jako jsou Gronský, Kraval, Hejduk nebo Vajda. Pevně však věřím, že máme kluky, kteří na jejich role dokážou navázat. Navíc k nám přichází ročník 2011, který máme v klubu velmi silný. O případných příchodech hráčů zvenčí zatím není nic rozhodnuto.

Kdy začínáte přípravu na nový ročník?
Příprava už prakticky probíhá. Momentálně máme „off-season“, kde pracujeme především na individuálních činnostech, a v tomto režimu budeme pokračovat až do konce června. Jakmile skončí sezona u všech družstev a kluci se posunou do nových týmů, budeme v nastolené práci plynule pokračovat.

Pro tebe jako trenéra šlo o premiérovou sezonu v takto vysoké soutěži. Jak jsi to vnímal?
Upřímně řečeno to pro mě byl hodně edukativní rok. Přišel jsem s určitou vizí a myšlenkou hry, ale až v průběhu sezony jsem pochopil, že to nebude tak jednoduché. Zjistil jsem, že v mnoha věcech bude potřeba začít hlavně u sebe, být důraznější a přísnější. Stejně jako hráči, i já jsem se toho hodně naučil a momentálně jsem úplně jiný trenér, než jakého jsem si dříve představoval.

Stojím si však za tím, že tohle je ta správná cesta, i když se sám mám stále kam posouvat. Každopádně jsem vděčný za tuto příležitost a stále ji beru s velkým respektem. Výchovu hráčů vnímám jako prestižní záležitost, zvláště pokud chceme být v basketbalu úspěšní i na republikové úrovni.

Co pro tebe bylo nejvíce nové?
Úplně nových věcí nebylo tolik, protože sám mám tohle všechno za sebou, ať už jako hráč, asistent nebo pozorovatel. Nové pro mě bylo spíše mentální nastavení dnešních hráčů a tlak, který je na hlavního trenéra vyvíjen. To mě možná trochu překvapilo, jaký vliv to na člověka může mít a že se musí naučit být připravený opravdu na cokoli.