Práce domů, stříhání videí a návrat na palubovku. Luděk Jurečka hodnotí svou první sezónu na lavičce Opavy

Jeho hlavním úkolem byl skauting soupeřů, vedle toho si chodil zahrát ještě první ligu za mateřský Nový Jičín. „Sezónu jsem si dal jako testovací. A musím říci, že práce mě chytla. Těší mě, že mohu pracovat v Opavě,“ svěřil se Luděk Jurečka a více se už rozpovídal pro klubový web.

Luďku, máš za sebou první rok v nové roli na opavské lavičce. Jaký byl z tvého pohledu?
Řekl bych, že to byla sezóna nahoru a dolů. Člověk během roku zažije úspěšné chvíle, ale i ty horší momenty. Jsem moc rád, že na konci ta sinusoida vyletěla nahoru a radovali jsme se z velkého úspěchu. Získali jsme bronz v Maxa NBL a přidali i třetí místo v Českém poháru. Hodnotím ji tedy jako velmi úspěšnou a teď už vzhlížíme k té nadcházející.

Po dlouhé hráčské kariéře to pro tebe musela být obrovská změna.
Přesně tak, je to úplně jiný režim. Člověk sedí prakticky pořád u počítače a dělá přípravu. Byl to pro mě takový testovací rok. Nová role se mi moc líbila a jsem vděčný za šanci, kterou jsem od klubu dostal. Doufám, že jsem nezklamal a že budeme v úspěšné práci pro tým pokračovat.

Co byla v sezóně tvoje hlavní náplň práce pro Davida Zacha a celý tým?
Mým hlavním úkolem byl skauting soupeřových hráčů. Zaměřoval jsem se na jejich silné i slabé stránky a na herní signály soupeřů. Byla to hlavně taktická stránka věci, aby naši hráči do detailu věděli, s čím soupeř přijde.

Takže hodně práce s videem a technikou. Už ses naučil stříhat videa jako profesionál?
Práce s videem a počítačem k tomu neodmyslitelně patří. Všechny materiály musím připravit a pak je správně přednést týmu, do toho samozřejmě patřila i osobní účast na trénincích a pomoc na palubovce. Jestli už umím perfektně stříhat? Myslím si, že jo, ale pořád se člověk má co učit. Během sezóny budeme určité věci ještě vychytávat a uvidíme, na co nového přijdeme.

Pro hráče trénink skončí a má splněno, u trenéra je to asi jiné.
Je to obrovský rozdíl. Jako hráč odtrénuješ dvě hodiny, vypneš a staráš se o svoje věci. Tady ta práce prakticky nekončí, je to neustálý koloběh. Beru si práci domů a dívám se na videa, kdykoliv je k tomu příležitost. Chci týmu předat co nejvíce přesných informací, takže časově je pozice asistenta nesrovnatelně náročnější.

Ačkoliv ses stal asistentem, v minulé sezóně ses nečekaně musel vrátit i na palubovku v opavském dresu. Jaké to bylo?
Návrat na palubovku se vážně nečekal (smích). I když někteří naráželi na to, že se stejně do dvou měsíců vrátím, a nebudu raději jmenovat, že to byl zrovna Kuřka... Ale byl to pro mě docela šok, když mi David volal, že máme rozsáhlou marodku a je potřeba, abych naskočil a pomohl. Nebyl jsem v plném tréninku, takže mi chyběla jiskra, ale rád vzpomínám třeba na zápas v Písku, kde jsem v samém závěru pomohl důležitou trojkou. Pokud jsem mohl týmu aspoň takhle pomoci, byl jsem rád.

Jak doma zvládají tvé nové trenérské vytížení? Basketbal si teď asi nosíš domů ještě více než dříve.
Je to tak. Snažím se přípravu u počítače dělat ve chvílích, kdy všichni spí, nebo když vozím děti na tréninky a čekám na ně. Chci, aby to co nejméně ovlivňovalo chod domácnosti a abych byl co nejvíce platný manželce i klukům. Ale samozřejmě je to znát. Když jsem třeba šest večerů v týdnu pryč a do toho ještě hraju v Jičíně, není to doma úplně vítané. Tento rok to ještě nějak zvládneme a pak už to snad bude volnější.

Mimo Opavu ještě nastupuješ za Nový Jičín. Jak velký rozdíl je to mezi NBL a první ligou?
Je to diametrální rozdíl, přestože je to „jen“ o soutěž níž. V první lize hrají převážně mladí kluci, kteří se snaží vyhrát a nedostávají tolik prostoru v Maxa NBL, a pak my, čtyřicátníci, kteří se chtějí ještě proběhnout, aby to břicho po skončení kariéry tak rychle nenarostlo (smích). Nový Jičín je můj mateřský klub a já už asi deset let sliboval, že se tam vrátím a dohraju tam kariéru. To se mi splnilo.

Bude nadcházející sezóna v Novém Jičíně už tvoje úplně poslední hráčská?
Nikdy neříkej nikdy, ale myslím si, že už ano. Basket mě pořád moc baví, ale když trénuješ třeba jen jednou týdně, tělo na tu zápasovou zátěž není ideálně připravené. Už je na čase to definitivně přenechat mladším.

Stihl sis při takovém vytížení přes léto vůbec odpočinout? Jak proběhly prázdniny u Jurečků?
Léto bylo super! Klasicky jsme s rodinou vyrazili k moři, tentokrát jsme byli poprvé v Turecku. Pak jsme si dali ještě pár skvělých výšlapů ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Splnili jsme si přesně to, co jsme chtěli, a dobili baterky.

Co očekáváš od nadcházející sezóny BK Opava?
Sám jsem moc zvědavý. Čekají nás velké výzvy, kvalifikace Ligy mistrů a následně působení ve FIBA Europe Cupu. Věřím, že se opět popereme o ty nejvyšší příčky v domácích soutěžích a že pro opavské fanoušky uděláme další velký úspěch.

A koneckonců, obhajoba medailových pozic v lize dává šanci na další evropské poháry.
Přesně tak. Účast v evropských pohárech je obrovská motivace pro nás všechny na lavičce i na hřišti. Uděláme všechno pro to, aby se nám to znovu podařilo!