15. 03. 2021

Petr Bohačík:

Ještě před koncem roku nemohl mít tušení, že letos dostane až tak zásadní šanci rozšířit svou bohatou sbírku - dosud čtyř bronzových - medailí.

Zároveň už by ale mohl mít chuť svou osobní dobu bronzovou ukončit. A začít éru stříbra. Pro tohoto ligového veterána nastal na tenhle útok nejvyšší čas. Proto se začátkem roku rozhodně nezlobil, když se mu ozval druhý celek tabulky, který s těžbou stříbrňáků má nemalé zkušenosti.

A nejlepší doskakovač ligy Petr Bohačík se tak pustil do svého druhého podobného dobrodružství kariéry. Když byl z Ostravy před koncem sezony 2018/2019 zapůjčen do Olomoucka, cinkl z toho bronz. Teď tenhle chlapík, který i v pětatřiceti odmítá jakékoli úlevy a se stejnou chutí vstává na tréninky předposledního i druhého týmu tabulky, věří, že by konečně mohl slyšet i zvony finálové série. Vůbec poprvé za svých 17 let v lize.     

Petře, podruhé za tři roky vás čeká finiš sezony v dresu jiného celku, než v jakém jste ji začal. Jak vás nabídka opavské mise překvapila?

Překvapila, a hlavně mile. Je to trochu jiné než v Olomoucku před dvěma lety. V Opavě mám spoustu kamarádů, které znám, a spolupráce s trenérem Petrem Czudkem je velice lákavá, navíc jsem mohl zůstat doma s rodinou. Mám z toho tedy velkou radost.

Už jste se skoro začínal smiřovat s tím, že v Ostravě na vás zbyde opět jen boj o za poslední sezony tradiční 11. místo?

Ne, tak jsem to nebral, navíc po ”repre” pauze ten odstup od desátého místa ještě nebyl takový. A kdybych zůstal, a zmobilizovaly se všechny síly, bylo by cílem ještě se poprat minimálně o předkolo play-off.

Když by se sečetly obtíže s covidem, který už jste sám také absolvoval, a při spoustě porážek i dlouhodobý pobyt u dna tabulky, jak těžké to pro vás poslední dobou bylo, každé ráno se vyhecovat a namotivovat na další tréninky?

To vůbec není těžké. Jasně, po výhře, jako byla ta s Opavou na USK, se lépe regeneruje a je z toho větší radost. Jinak je ale to vstávání stejné na tréninky v Ostravě i Opavě. Vždycky se snažím odvést stejně dobrou práci. Je to koníček i práce v jednom, což je dost podstatné, a i když ty výsledky zatím nejsou, tak v Ostravě se přebudovává tým a je mi milejší, když tam mám kolem sebe mladé české kluky, kteří se stále mohou zlepšovat a snad i budou. To umístění pak bude jiné a výsledky snad přijdou. Proto vím, proč v Ostravě jsem, a té své roli jsem se nebránil, protože jsem věděl o snaze klubu pro nejbližší roky. Já s tím souzním, líbí se mi to, chci jít příkladem a co nejvíc s tím pomoct. Jistě, už bychom rádi hráli i play-off, ale musíme si ještě chvíli počkat.

O ostravském budování jsme už spolu několikrát mluvili. Dočkáte se těch světlejších zítřků stále ještě na hřišti?

Samozřejmě bych teď byl nejradši s NH pátý šestý a chystal se na play-off, ale věřím, že od příští sezony už se to posune. Mladší kluci se zlepší a věřím i ve vhodné doplnění kvalitním českým hráčem, což by bylo hodně cítit. Nějaké signály o této snaze klubu mám a bylo by to skutečně zásadní. Teď jsem tu já jako starší zkušený, pak o něco mladší Radek Pumprla a Filip Šmíd a za nimi je velká věková díra, jež je dělí od těch nejmladších. Většinou se to řešilo cizinci, ale poslední dobou jich ubývá.

Na konci sezony 2018/19 jste byl do Olomoucka zapůjčen k nakonec bronzové jízdě. Bude to i letos za medailí?

Doufám, že jo (usměje se). Hrozně moc bych si to přál, když jsem v tak dobrém a ambiciózním klubu. Je to velmi milé zpestření této sezony, když se teď i v jejím závěru může takhle přestupovat.

Ač stejně jako do Olomoucka přicházíte do silného celku, v obou případech se od vás čeká nemalá pomoc. V Opavě má v poslední době zdravotní obtíže řada podkošových hráčů a na hře, doskoku i obraně je to znát. Navíc týmu dlouhodobě pořádnější pivotmanské tělo pod košem chybí.

Myslím, že výstižné je slovo výztuha. Martin Gniadek nebo Míra Kvapil jsou kvalitní hráči, ale taky při agresivní obraně týmu mají občas problémy s fauly a pak tam budu i já, abych mohl v této hře pokračovat a byla tam větší rotace, i pro play-off, kde se hrává dva dny po sobě. Jsem rád, že jsem do toho mohl zapadnout a že si to tak v Opavě vyhodnotili a vzpomněli si na mě.

Kdy se vám klub ozval?

V kontaktu jsme byli delší dobu a upeklo se to někdy po Novém roce.

Do Opavy to máte kousek, v týmu je spousta dalších Ostraváků, až se nabízí otázka, proč přicházíte až teď?

To netuším. Z mého pohledu bývala vždy priorita se při končící smlouvě dohodnout co nejdřív na nové, a jelikož jsem byl v Ostravě, nová nabídka většinou přišla už třeba půl roku předem a pro ostatní kluby jsem tak byl pořád pod smlouvou. Žádná konkrétní nabídka tak z Opavy dosud nepřišla.

V Ostravě jste už vynechával některé delší výjezdy ven, teď jste chyběl hned po zápase v Kolíně doma s Nymburkem, trápí vás tedy nějaký zdravotní limit?

Já jsem to četl, když se objevilo, že jsem zápas v Děčíně vynechal kvůli šetření se, ale tak to nebylo. Tehdy jsem se zranil na tréninku a byl měsíc mimo. Nikdy jsem ale nedostával žádné úlevy a ani si o ně neříkal. A teď s Nymburkem to bylo obdobné - rozhodně to nebylo tak, že by Bohačík po zápase v Praze potřeboval v sobotu odpočívat. Donesl jsem si prostě zdravotní šrám, který mi nedovolil nastoupit.

Vaším dosud posledním zápasem byl duel v Kolíně, kdy jste vy i tým měli silný úvod, ale pak jste se s výjimkou kolegy Šiřiny už do poločasu začali vytrácet, což trvalo až do konce. Čím to?

No, už je třeba dát Kolínu za tuhle sezonu kredit, protože prostě hraje dobře. My měli dobře zvolenou taktiku, ale bohužel jsme se nedostali k jejímu naplňování. Prohrávali jsme osobní souboje, na útočném doskoku jsme byli měkcí a i v obranném jsme měli problémy, takže nás Kolín porazil v základech hry. Přes deset jeho trojek už se asi dalo čekat, ale celkově byl hladovější, dravější a silnější. Přišlo mi, že jsme se s ním nedokázali víc poprat a nebylo to tedy ani moc o taktice.

Kolín posledních šest sedm zápasů ke svým trojkám začal výrazněji přidávat i útočný doskok. A to už je pro soupeře vražedná kombinace, ne?

Tam bylo znát, že nám chyběl Martin Gniadek. Poznali jsme to na vlastní kůži, že na doskoku teď jsou silnější. Chodí tam víc a nám to dělalo velké problémy.

Vedle skvělé formy Kolína ale dochází v poslední době i k více výsledkovým výpadkům vašeho týmu a do ohrožení se nyní dostalo i dlouho neotřesitelně vlastněné druhé místo. Urvete ho?

Bude to o něj velká bitva, ale my se nedáme lacino, protože druhé místo je důležité. Rozhodně si na to věříme, Kolín máme ještě doma a tam budeme úplně jiní - stará dobrá Opava. Budeme tou poslední porážkou v Kolíně obrovsky motivovaní, prohrálo se tam v této sezoně navíc už podruhé a máme tak soupeři co vracet. Fakt se na to těším.

Vy jste sklidil už čtyři bronzy s Pardubicemi a jeden s Olomouckem, ale cennější kov vám stále uniká. Nazrál v pětatřiceti ten správný čas?

Věřím, že jo. Řešit už teď cennost kovu je předčasné, to nechci zakřiknout, ale chci Opavě maximálně pomoct, a kdyby to vyšlo na to finále, budu mega mega mega šťastný. A proto jsem do Opavy šel.

Co jiného byste taky měl říct, než že jste v Opavě kvůli finále...

Jasně, musím to tak říct. Opava ty ambice má, a proto mě i oslovila, abych s tím pomohl. Půjdeme za tím cílem jednoznačně. Finále bych hrál moc rád, můj věk už není nejnižší, a tahle příležitost už se nemusí opakovat. Půjdu za tím jako buldok.

Evidentně se ale nechystáte končit, půjdete tedy na Davida Machače?

Teď mám smlouvu do konce sezony, kdy mi bude 36, a jsem s NH domluvený na další dva roky. David je ale pořád trochu někde jinde. (smích)

Zdroj: NBL.BASKETBALL

O klubu

Klub se sedmdesátiletou historií, držitel čtyř mistrovských titulů a pěti vítězství v Českém poháru.