Starší žáci rozdávají basketbalovou radost. Trenér Radovan Filip touží po medaili

Trenér Radovan Filip je zatím s probíhající sezonou spokojený. „Co mě ale trápí, jsou zranění. Nemůžeme tak trénovat a hrát v plné síle,“ přiznal. Hned několik kluků z jeho výběru si už vyzkoušelo i extraligu kadetů v týmu kouče Jiřího Štěpánka. K cílům úspěšný kouč řekl: „Nějaký cíl jsme si s kluky dali, ale to zůstane v šatně. Ovšem mohu říct, že pokud to necinkne, budeme zklamaní.“ Více se už Radovan Filip rozpovídal v následujícím rozhovoru.

Radovane, určitě velmi pozitivně hodnotíš dosavadní průběh sezony.
Jak co. Z basketbalové stránky jsme zatím s kolegou Michalem Ihringem spokojeni. V lize jsme zatím neporaženi a na turnajích CEYBL jsme byli druzí a první. Byl bych však spokojenější, kdybychom měli větší procento úspěšnosti střelby, což je úkol do zbytku sezony. Co mě však trápí, jsou zranění. Na ta máme letos smůlu a nemůžeme tak trénovat ani hrát v plné síle.

V čem vidíš největší sílu opavského týmu?
Jednoznačně v široké rotaci a ve fyzických parametrech. Troufnu si říct, že v tomto patříme do TOP trojky v celé republice. Na trénincích nyní pracujeme na zlepšení individuálních dovedností včetně střelby a věřím, že i toto bude do budoucna naše silná stránka.

Soutěží zatím procházíte bez ztráty kytičky. Byly zápasy, ve kterých jste měli namále?
Myslel jsem, že nás více pozlobí NH Ostrava, když hráli u nás, ale už ve třetí čtvrtině to bylo o 20 bodů a my tak mohli prostřídat všechny kluky. Ovšem za dva týdny nás čeká odveta, a to na jejich palubovce a tam se až ukáže, jak na tom skutečně jsme. Nová huť loni prohrála finále MČR o bod, až košem v posledních vteřinách, takže se jedná o velmi kvalitní tým.

Namále jsme však měli v domácím zápase se Snakes Ostrava, který jsme vyhráli o bod i přesto, že jsme ještě minutu před koncem prohrávali o čtyři. To se ukázal charakter kluků a musím říct, že z takové výhry mám větší radost, než když vyhrajeme o 30 bodů.

Jak vnímáš konfrontaci v Central European Basketball League (CEYBL)?
Vnímám ji pozitivně. Hráli jsme ji už loni a na klucích byly vidět velké pokroky, což přisuzuji zkušenostem právě ze zápasů v CEYBL. Hraje se vesměs proti zahraničním týmům, jiným stylem hry, kluci musí zvládnout pět zápasů ve třech dnech, takže jde i o fyzickou připravenost.

Je tato soutěž hodně rozdílná oproti Žákovské lize?
Určitě ano, už jen systémem, jakým se hraje. Každý tým odehraje tři turnaje o šesti týmech a do tabulky o šestatřiceti  týmech se započítává celková bilance. My to máme zatím 9:1 a jsme na děleném pátém místě. Po skončení turnajové fáze se zúčastní prvních šest celků finálového turnaje.

A co se týká samotné hry, tak třeba polské týmy hrají běžně zónovou obranu, se kterou se v naší soutěži nesetkáme. A Vídeň měla herní systém založený na hře 1 na 1, takže skvělá prověrka naši obrany hráče s míčem.

Jaké máte ambice v této soutěži?
Ambicí je co nejlepší umístění. Před začátkem jsme si řekli, že chceme dopadnout lépe než loni a pokusit se aspoň jeden turnaj vyhrát. Oboje se nám už po dvou podnicích povedlo, což ale neznamená, že máme splněno. Znáte to, s jídlem roste chuť. Pokusíme se co nejlépe odehrát poslední turnaj na začátku března v Kosicích a budeme doufat, že to bude stačit na finále v Polsku.

Na co má opavský tým na české scéně?
Už loni jsme se na MČR přesvědčili, že patříme k tomu nejlepšímu. Takže pokud zůstaneme zdraví a bude se nám dařit, můžeme útočit na nejvyšší příčky. Nějaký cíl jsme si s kluky dali, ale to zůstane v šatně. Ovšem mohu říct, že pokud to necinkne, budeme zklamaní.

Velkým oceněním asi také bylo, že vaši kluci dostali šanci v extralize kadetů, tedy v kategorii až o dva roky starších.
Neříkal bych tomu ocenění, protože tím, co kluci předvádí u nás, si prostě minuty zaslouží. Trošku bojuju s trenérem Jirkou Štěpánkem, protože si myslím, že někteří hráči mohli těch minut dostat více. Kategorii U17 tlačí bota nejvíc pod košem, takže Míša Běťák, Luky Kraus a Maty Špinler podle mě měli dostat více prostoru.

Bylo znát, že kluci se v extralize neztratili.
S tím naprosto souhlasím. Krom již zmíněné trojice si za U17 zahráli ještě Miky Vajda a Ondra Gronský a všichni předvedli, že můžou být již nyní platnými hráči do rotace. Všech pět se v zápasech bodově prosadilo, nejvíce pak Miky Vajda.

Co vás čeká v první polovině roku?
Teď v lednu odehrajeme ještě poslední čtyři zápasy v lize a pak postoupíme do extraligy, kde nás čeká dalších osm utkání. Věřím, že se nám bude dařit a postoupíme na MČR, které se odehraje na konci dubna. Mimo tohle nás čeká ještě již zmíněný turnaj CEYBL v Košicích na začátku března.